Category Archives: Uncategorized

Zase v TV – reportáž ČT z Týdnů pro divočinu

Pokud jste nezaregistrovali třeba protože nemáte TV (ano i takoví zoufalci žijí mezi námi), tak níže přináším odkaz na pořad Občanské noviny, který se natáčel během mého dobrovolničení s Hnutím duha letos v srpnu na Šumavě.

A ano mám tam takový malý štěk. Haf!

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10800462866-obcanske-noviny/218562248430027-jak-vyzrat-na-sucho/

Reklamy

Týden pro divočinu – fotky na aktuálně.cz

Někteří z Vás možná vědéí, že jsem se účastnil Týdnu pro divočinu na Šumavě, který pravidelně pořádá Hnutí Duha. Kdo chce vidět co že jsme tam dělali, nechť se podívá do fotogalerie na aktualně.cz. Mimochodem jsem tam do půl těla, což je bomba:DDDDD

Už jsem slyšel přirovnání typu, že vypadám jako Mauglí po 30 letech nebo Křovák apod, takže jsem se rozhod uspořádat mini soutěž. Kdo vymyslí vtipnější přirovnání, ten si se mnou může udělat fotku nahoře bez:)))))

Článek se jmenuje Lepší než přehrady…

P.S. díky Lišákovi, že si všim a poslal odkaz jako první:)

Jak poznáte, že potřebujete pauzu?

Jakákoli podobnost postav z tohoto příběhu s postavami z reálného světa je naprosto náhodná a už vůbec nemá žádnou spojitost se mnou. Všecko se to totiž stalo kamarádovo nejlepší přítelkyně babičky dvojitý tety psovi jménem Sultán. Celou historku jsem se dozvěděl náhodou a znovu opakuji, že v ní žádným způsobem nefiguruji ani pod fiktivním jménem. Nedej bože jako hlavní postava pudla Sultána.


Takže Sultán se rozhodne, že půjde se svým kamarádem do kina na film Escobar. Má k tomu dojít v Plzni. Situace se komplikuje tím, že v Plzni jsou celá dvě kina. Opakuji znova DVĚ kina. Jedno se jmenuje Cinemacity a druhý Cinestar, obě jsou na opačných koncích Plzně. Už podle jmen je jasný, že se situace poměrně přiostřuje. Navíc těch kin je v Plzni fakt dost. Celý DVĚ kina. DVĚ!!!!!

Náš milej Sultán zadá do googlu „Film Escobar Olympia Plzeň“ a poté klikne na první nabídnutý odkaz. Vybere ideální čas promítání, vybere město Plzeň, zaplatí lístek, pošle oznámení kamarádovi a už se těší na kulturní zážitek. Kamarád bydlí celých 15km od Plzně, což je další komplikace. Ale kamarád chce také prožít kulturní zážitek a tak jede 15km do Plzně a pak další hodinu na její druhý konec, aby mohl jít se Sultánem na Escobara. A nyní nastává zásadní zlom v příběhu.

Sultán přijde jako king na pokladnu kina a slečně na pokladně oznamuje podmanivým, mužným hlasem/štěkotem, že si jako jde vyzvednout lístky, který zaplatil. Nyní vše následuje v rychlém sledu:

Sultán: „Jdu si vyzvednout lístky na film Escobar, chcete jméno nebo číslo rezervace?“

Slečna: „Ale mi film Escobar už nepromítáme“

Sultán: „No to není možný, vždyť to tady mám napsaný“

Slečna:“No a nemáte rezervaci do Cinema city?“

Sultán: „Jakej je v tom rozdíl?“

Slečna: „No to je úplně jiný kino, na druhý straně Plzně.“, slečna si pravděpodobně myslí, že Sultán je idiot.

Sultánovo kamarád podporujícím hlasem: „No to je kokos, on objedná lístky do jinýho kina“

Sultán jen poděkuje spráskaným hlasem a připadá si jako idiot.

Zbytek příběhu už není důležitej. Sultán s kamarádem fim neviděli.

Tuto zkušenost lze brát jako jasný indikátor, že potřebujete dovolenou.

A to ještě Sultán může mluvit o štěstí, že šel s kamarádem, který Sultána zná a tak od něj čeká leccos. Představte si, že by dotyčný pudl Sultán vzal do kina nějakou fenu, na kterou by chtěl zapůsobit…

Předčasný dárek k narozkám od Hnutí Duha!

Bylo nebylo jednoho mlžného dne v rumunských horách. Zapnul jsem telefon a vyjímečně chytil signál. Přišla mi sms z neznámýho čísla. Otvírám s pocitem jaká katastrofa se zase udála. A hle prý jestli mám zájem zúčastnit se Týdne pro divočinu na Šumavě.

Podepsal jsem výzvu Zachraňme lesy, psal ministrovi a teď mám příležitost PODÍLET se vlastníma rukama a ještě se něco dozvědět? No co byste na takovou otázku odpověděli? Jasně že MÁM zájem AKTIVNĚ udělat něco VÍC!!!

Je fajn být u něčeho, co může mít tak velkej přesah do budoucnosti! A jak se mi potvrdilo u All Handspocit, že děláte něco smysluplnýho je neuvěřitelně návykovej.

A tenkrát se na Fagaraši zastřásla země!!! Radostí!

Pokud Vám taky není lhostejný stav našich lesů, podepište prosím výzvu Zachraňme lesy. Je nás už přes 15 000!

MÁ TO SMYSL daleko větší než neudělat vůbec nic!!!!

Díky!!!

Kudrnáč

Mám velkej problém…

Poslední dobou jsem si říkal, jak se mi všecko daří, svět je zalitej sluncem, mám kámoše z Maroka a tak… Všecko to znělo až moc ideálně, takže samozřejmě musel zákonitě přijít pád…na hubu.

Včera mi volal pán. Ze začátku zněl jako opilej, špatně jsem mu rozuměl a navíc jsem slyšel nějaký další hlasy. Myslel jsem, že mi nabíhá nějaká ta paranoidní schizofrenie či jak se to jmenuje, ale nakonec se to všecko vysvětlilo. Pán byl z nějakýho kůl kól centra a ty hlasy, co jsem slyšel byli jeho kolegové. Spíš jsem slyšel je než onoho pána. Mohl jsem si tak vyslechnout jak někomu nabízejí nějaký mazání na vlasy nebo nějaký suprkůl vitamíny. Po chvíli jsem začal konečně fokusovat (jak říkají seberozvojové knížky) na pána co na mě celou dobu mluvil.

Vypadlo z něj, že mi nabízí kabelovou televizi se stovkou programů a dokonce pěti odblokovanými programy pro pány. Pomiňme to, jak přišel na moje číslo a vůbec, že se dívám na TV a nebo že se dívám na programy pro pány. A taky jsem mu ve vší velkorysosti odpustil, že dělí TV programy na pánské a dámské, což je naprosto nechutná, přežitá praktika. Proč by nemohly ženy koukat na programy, které jsou některými staromilci vnímány jako programy pro pány, například ty o vaření? No a tak jsem toho pána vyslechnul.

Po pěti minutovým monologu se mě pán ptá (se špatně předstíraným vzrušením), co jako této kůl nabídce říkám. Řekl jsem mu, že je to super zajímavá nabídka a že bych to rád vzal, ale že nemám televizi jestli půjdou ty programy bez ní. Prý si TV můžu koupit cituji: „Dneska sežetene super telku v akci za pár korun, pane“. No ale já jí nemám dobrovolně, protože nemám čas na ní koukat. Na to se mi dostalo odpovědi: „To máte pane ale problém. Budete si to muset nějak vyřešit.“ a pak už jen pípání ve sluchátku.

Takže až si budete říkat například, že vaše letadlo mělo zpoždění při cestě na dovolenou do Španělska nebo vás při vyhazování shnilého jídla z lednice bude deptat, že existujou bezdomovci. Případně, že se prodavačka s minimální mzdou za pokladnou na vás málo směje atp…tak si zajděte domů, koukněte se do obýváku či jiných místností a když tam bude televize, tak ve skutečnosti žádný probém nemáte a jen ze sebe děláte chudáčka.

A pokud i přes telku v bytě pocit marnosti přetrvává, kupte si TV ještě jednu… pro jistotu. Dneska v akci seženete TV za pár kaček…

 

Osudy dobrého Kudrnáče…

…aneb hurá do Belgie.

Nastal čas se opět vrátit do práce, vydělat peníze a pak je vyměnit za něco smysluplnýho (třeba zážitkový pobyt u All Hands and Hearts). Jelikož se do práce vracím po roce, budou první (a všechny ostatní) dny rozhodně k popukání.

Jestli se z toho hned první den neosypu, tak čekejte nějaké další záživné čtení.

A protože štěstí přeje připraveným, rozhodl jsem se připravit viz. foto.

foto

Jablko musí být všude, kde jsem já. Něco pozitivního ke čtení. Tentokrát jsem zvolil biografii Jima Morrisona s velmi optimistickým názvem „Nikdo to tu nepřežije„.
No a kdyby ani kniha nezabrala, tak pak už jedině čokoláda, která se skrývá v úžasném bio eko raw obalu s ruční kresbou (díky K.)

S tímhle vším ten nástup do práce musím přežít:)

Mějte se všichni fajn a buďte zdrávi!