Rumunsko: 3. den na Fagaraši

aneb co vidiš? Mlhu.


Je zase kolem osmý. Vstáváme, páč chceme někam dojít. Alpiňáci snídají a balí se. Dáváme jim náskok. Po snídani se balíme i my. Viditelnost je lepší než včera, ale mlha z údolí pod náma se pořád převaluje sem a tam. Začíná zase krápat, ale nedá se nic dělat. I když jsme si náš hostinec U tří kokotů zvelebili podle svýho a strávili jsme v něm krásný chvíle, je čas se rozloučit a jít. A taky po sobě uklidit!!

image001

Konečně nad mlhou

image002

Dokážu usnout v horách i za chůze

Hned ze začátku nás čeká pěkný stoupání, takže po chvíli sundáváme všechny vrstvy a jdeme jen v tričkách. Mlha před náma ustupuje. Asi ji nevoní naše ponožky. Cesta lesem je fajn pak ale lesu ubývá, začíná kleč a tráva. Po cestě sbíráme borůvky. Dostal jsem chuť na knedlíky. Království za knedlíky s borůvkama. Boty mám turch mokrý. Po chvíli chůze zjišťuju, že si nohama ten rybník ohřívám. Alpinu máme na dohled. Pak se nám ztrácí. Potkáváme baču s ovcema a psama. Ovce se před náma rozestupujou stejně jako mlha. Asi taky boty. Jsme na rozcestí.

image004

Radek rozhání ovce

image003

Značení v Rumunsku

Dál jdeme po modrý, bohužel pro nás jsou modrý dvě-jedna ve tvaru svislý linky, druhá je modrej křížek, což zjistíme až pozdě. Docházíme k jezeru, kde je nouzový přístřešek. Rychle obědváme, protože začíná pršet, rybníky v našich botách chladnou rychle. Půjčuju Radkovi pláštěnku a sám du ve větrovce. Která má jednu specifickou vlastnost-nechrání proti větru. Byl jsem na wc. Ukazuje se, že se lze stát holčičkou i bez chirurgického zásahu.

image005

Údolí a jezero Urlea

image006

Zase Urlea

Vyrážíme dál. Kolem jezera Urlea zpátky na hřeben. Jezero je super krásný. Vypadá jako Mořský oko v polských tatrách, kdyby bylo víc stupňů aspoň bych se smočil. Třeba někdy příště. Celou cestu prší, mrholí nebo se přes nás převaluje mlha. Když je něco vidět, tak mluvíme o štěstí. Počasí je prostě na hovno. Musím uznat, že mě ani nenapadlo, že bude jinak než hezky. No nedá se nic dělat. Taky si uvědomuju jaký mám štěstí, že jsem tu s těmahle dvěma kokotama (promiň babi, ale mezi chlapama se takhle chválíme a oslovujeme. Zní to víc chlapsky). Říkám si, že být tu sám asi bych si nadával jak mám podělanou dovolenou, protože nic nevidím a pořad prší. Takhle je pořád nějaká sranda a i to opruzený počasí je  snesitelnější.

image007

Hory

image011

Pohled do údolí

Zbývá pár kilometrů. Začíná být zima (mě). Ještě párkrát nahoru a dolů a docházíme k přístřešku, kde potkáváme lidi z Alpiny. Vaříme jídlo, vylívám rybník z bot. Fotíme nádherný krajinky. Zvláštností našeho rumunského treku je totiž to, že celej den prší, je mlha, zima a hnusně a před setměním jsou vidět krajinky a okolní hory. Plni naděje, že zítra bude líp jdeme spát.

Další fotky najdete ve fotogalerii na zoneramě.

image010

Nouzový přístřešek na Fagaraši

image009

Čistíme puchýře dezinfekcí z Moravy

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s