Rumunsko: Konec čundráků v Rumunsku

Pokračování z minula. Omlouvám za absenci odstavců, píšu z mobilu, takže je mi jasný, že to není žádnej TV šlágr na čtení. Nicméně jedeme dál.
Do kupička si k nám přisedla holka. Buď byla tak odvážná, že si sama sedla k třem nadhernejm a statnejm klukům z Čech nebo měla jen štěstí, že měla u nás v kupé rezervaci. Pro nás to znamenalo, že jsme se museli přestat válet jak ty prasata na lavicích a udělat ji místo. Ani už nevím jak, ale došlo k tomu, že jsem se s ní začal bavit. Asi to bylo tím, že mi připadala jako další femme fatale. Už druhá během několika hodin. Rumunsko je země zaslíbená. Dostal jsem z ní spousta zajímavých informací ohledně typických jídel a pití v Rumunsku, plus třeba radu, abysme se nedívali divnejm lidem do očí, páč se jich pak nezbavíme. Je to divný, ale Rumuni asi nejsou tak úplně kůl. Možná si vzpomínáte na první radu ohledně Rumunska, kterou jsem dostal od rumunského kolegy v Belgii: Neber s sebou moc hotovosti. Teď ještě abych se nedíval divnejm lidem do očí… V duchu jsem přemýšlel, co bych řekl turistovi mířicímu do ČR. Dej si pozor na taxikáře budou tě chtít okrást. Dej si pozor na směnárny taky tě okradou… No nic.
Z dalších informací vyplynulo, že moje budoucí celoživotní láska z kupé už potkala jinou celoživotní lásku v Německu, kde teď bydlí, takže z mojí budoucí celoživotní lásky se stala rázem bývalá budoucí celoživotní láska. Přítomnost jsme jaksi přeskočili. Nicméně i tak byla milá a čas s ní utíkal rychlejc než s těma dvěma chrapounama. Bohužel dotyčná slečna  neměla moc dobrý odhad na lidi. Označila mě jako „toho ukecanýho“ z naší party, což mě jako introvertního člověka trpícího sociofobií celkem pobavilo. Na druhou stranu inženýra odhadla naprosto přesně slovy: „Ty jsi celkem dobrej v ignorování lidí“, což naprosto dokonale vystihuje mého nejlepšího přítele. Hehe. Nakonec jsme prokecali celou cestu až do Brašova, kde jsme se rozešli a poděkovali za rady. Byla to celkem milá holka. Pro mě to znamenalo přijít o druhou femme fatale během několika hodin. Dvakrát zlomený srdce za tak krátkou dobu to už je na tramal a dva neuroly s rumem.
Z vlakáče jsme se vydali směrem k hostelu, kterej byl v centru cca 3km od vlakáče. Klukům jsem ani neříkal jak blízko to je. Po příchodu k ubytku se ukázalo, že po 20h ve vlaku a 3km chůze máme na nohou všichni puchýře. Seděli jsme tak v pokoji a přemýšleli jak chceme udělat 75km v kopcích, když po třech km na rovince máme puchýře. Usoudili jsme, že se pravděpodobně blíží konec naší čundrovací životní etapy, možná konec čundráků v Rumunsku a bude nejlepší  se vrátit k tomu, co nám šlo nejlíp-chlastat po hospodách a lítat vožralý po koncertech a fesťácích. No ale co už…
Zbytek dne jsme prolítali po restauracích a městě objevujíc místní krásy, místní jídlo a místní pivo. V mém případě místní vodu. Ochutnali jsme pár specialit co nám doporučila ona femme fatale z kupé, několik zmrzlin a vylezli jsme k místní pevnosti, kde byl super výhled na město. Mimochodem nad Brašovem je  nápis Brašov provedenej stejným stylem jako nápis Hollywood.
Kluci nemohli najít točený pivo, všude jen lahvový. Nicméně mají tu i Staropramen. Po zkušenostech ze Srbska, kde Staráč chutnal jako špatně vychlazená moč neměl ani jeden z mých druhů, chuť ochutnat staropramen v Rumunsku. Co se týče prvního dojmu. Vždycky jsem si myslel, že Rumuni jsou cigáni, ale moc tmavejch jsem tu nepotkal. Taky jsem si Rumunsko představoval jako díru, kde všude žijou bačové a pasou kravky. To taky není pravda. Brašov je celkem fajn historický, čistý město (kolem centra). Dokonce tu jezdí MHD autobusy, takže žádný povozy tažený koňma, kde člověk musí sedět na seně. Pořád mě překvapuje jak jsem omezenej a jak lehký je mít předsudky, který jsou kilometry vzdálený od reality. Co se týče prvního dojmu z Rumunska-jsem ustříklej. Po cestě vlakem (krom měst) všude pole, louky, hory zleva zprava. Krajina jakou si představuju u nás tak za první republiky. Úžasný!!! Počasí super.
Večer jsme naplánovali cestu na další den. Plán je odjet do městečka Fagaraš pak do Breázy a odtud hurá na hřeben, do hor a na nejvyšší vrchol pohoří Fagaraš. Ve chvíli, kdy tenhle článek čtete už jsme pravděpodobně na cestě. Trasa zabere 7-10dnů podle fyzičky a ochoty kochat se. Za sebe můžu říct, že fyzičku nemám žádnou, ale zase překypuju ochotou kochat se krajinkama. Zjistili jsme, že máme jídla dost i pro medvědy, takže hurá je nakrmit. Už zbývá jen aby bylo dobrý počasí.
Mějte se fajn!
Sejdeme se v lepších časech!!!
Kudrnáč

Reklamy

1 thought on “Rumunsko: Konec čundráků v Rumunsku

  1. Pingback: Rumunsko: Stopujeme a lezeme do kopců | Kudrnáčův pokusníček

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s