Kudrnáč v Belgii: Temná strana abstinence

Sobota 26.5.2018

Spousta lidí tvrdí, jak je super abstinovat. Já v sobotu zjistil, že to má i nevýhody. Pro abstinenty, ne pro okolí.

V pátek jsme se tady na domě nějak domluvili, že si uděláme BBQ ,jak říkáme my protřelí dobrodruzi a zarytí cestovatelé. Pro normálního smrtelníka lze užít termín grilovačka.

Takže se grilovalo a pilo. Pak se přestalo grilovat a už se jen pilo. Pivo teklo proudem, pak můj nový spolubydlící vytáh meruňkovici, stmívalo se a tak začala ta pravá jízda, všici víme jak to vypadá na akcích, kde se začíná s nulovým obsahem alkoholu v krvi a jak to pak pokračuje se stoupající hladinkou účastníků. Mazáci povídali historky z minulosti, pak jeden kolega vytáhnul téma „já bych chtěl mít opravdu vážnej vztah, ale nějak to nejde“, kde mimo jiné popisoval zážitky z Thajska. Byla to zábava, moc jsem se nevměšoval a jen poslouchal, což pro mě byla nová role, protože většinou žváním já. Nicméně podle popisu jsem získal dojem, že když se chcete stát bohem, kde vás ženský budou zbožňovat, jeďte do Thajska. Takže můj další plán? Pojedu do Thajska a stanu se bohem. Konečně! To bude „oo můj drahý Kudrnáči sem, o Kudrnáči tam. Ty jsi tak božský.“ No co vám budu psát, těším se!

Ač jsem se celou dobu držel stranou (rozuměj nekecal jsem), občas přišlo na přetřes, zda si nedám panáka nebo aspoň jedno malý pivo. Čím víc tyhle dotazy padaly, tím víc jsem měl radost, že si umím poručit. Takže jsem nepil. Ano v případě alkoholu to funguje, v případě čokolády jsem stále závislý. No jenže co s takovým rušivým elementem na párty. No nic. Taky jsem dostal přezdívku Bushman, což znamená křovák. Je to novinka v portfoliu mých přezdívek zatím jsem byl jen Květák, Krusty, Levák Bob, kus vola a teď Bushman. Nechápu, jakou jsem k takové přezdívce zavdal příčinu. Myji se přeci obtýden, vlasy jsem si stříhal v lednu a vousy si holím pravidelně co dva roky (častějc není potřeba z objektivních příčin). Prý taky působím jako pankáč, kterej má všecko na háku. Musím se smát.

No diskuze postupovala a já se unavil. Správný pankáči totiž chodí spát nejdýl se slepicemi a já už přetahoval. Usínal jsem s pocitem zadostiučinění, jak jsem vydržel silný ve svém přesvědčení, že nepít je správné a prospěšné. Venku se dál všici bavili. Z mého zadostiučinění mě vytrhli drazí pijáci někdy kolem půlnoci, že jsem jediný kdo nepil a jedinej kdo má řidičák a jestli bych nebyl té ochoty, že by potřebovali odvézt na dízu. V tu chvíli jsem pochopil, že být abstinentem není vždycky úplně praktické. Měl jsem dvě možnosti. „Pankáč“ ve mně se ozval, že bych rychle měl prošmátrat ledničky, sebrat první flašku, kopnout jí do sebe a pak se škodolibě kolegům vysmát, že jsem taky pil a tak bohužel. Nakonec ale zvítězila myšlenka, že když je odvezu, vypnou rychtu pod mými okny a já konečně v klidu usnu, takže jsem je dopravil. Bylo celkem úsměvný sledovat, jak jeden kolega vylez z auta a málem ho srazilo auto jiný, druhej zase při zavírání dveří přepad přes křoví, který dělilo chodník od silnice. No byla to sranda. Náramně jsem se bavil.

Při příjezdu na barák jsem si radši zkontroloval, zda mám na mobilu zapnutý „letadlo“, kdyby si náhodou drazí vzpomněli někdy ráno, že bych je mohl vyzvednout z diskotéky. Po hodině jsem usnul spánkem spravedlivých abstinujících s pocitem „proč já se na to nevyseru“ (promiň babi).

No a takhle my si tady žijeme…

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s