All Hands: Volnej den a grilovačka

13.8.

Neděle. Tradičně volnej den u All Hands, platí to u i v Puerta Pulache. Špacíry, koupání a grilování.

Ráno jsem vstával v 7. Jako jeden z prvních. Po snídani jsem se vydal k řece užít si chvilku ticha, než se ostatní probudí a vzpomenou si na řeku taky. Strávil jsem u řeky asi tři hodiny. Chtělo se mi strašně přemýšlet, ale mám tolik myšlenek v palici a nevím, kde začít, takže jsem přemýšlení po chvíli vzdal. Kolem toho bylo stejně víc. Na kamenech a ve větvích stromů se nahřívali obrovský leguáni. Vedle hlavy mi tekla řeka, takže relaxační muzika byla zajištěna no a tak jsem jen tak zbůhdarma ležel, čuměl do nebe a poslouchal uklidňující zvuk řeky.

Po návratu na základnu už někteří pokračovali v tom, co začali včera takže přikrmovali kocovinu. Původně jsem byl domluvenej s Bobou na oběd, což neklaplo pak se Sarah, že mi ukáže jezero. To taky neklaplo. Obě šly k řece. Takže na ceviche jsem šel sám. A k rybníku s Benem a dalšíma třema lidma. Ben dělal zahradníka-čistil místo kolem svýho stanu od starýho křoví a dělal si prostě takový odpočinkový místo. Líbí se mi, že ten kluk se prostě sebere a jde něco dělat, i když to po něm nikdo nechce. Má fajn přístup ke všemu, proto ho máme všichni tak rádi.

Když Ben dozahradničil, šlo se k jezeru. Původní plán byl půjčit si od místních loď a někam zkusit doplout. Nikdy jsem nevesloval, takže jsem byl zase předposranej, ale nakonec jsem si řekl proč ne… Bohužel lodě nakonec byly, ale nebylo se koho zeptat, takže jsme jen tak plavali v rybníce. Byl to takovej peruánskej Machač. Kolem vody se válely mušle a bylo krásně teplo. Ben říkal, že když přijeli bylo tu mnohem víc vody. Po nějaký době cachtání se přiřítil člun s dvěma rybařema. Ben že by si dal k večeři rybu. A tak se dal do řeči s těma týpkama a všecko dopadlo tak, že jsme si odnášeli v igelitce 11ryb celkem za 5s. Což znamená jedna ryba za 50,peruánských centů, což je kůl. Pro představu jedno vejce tu stojí 40centů. Takže ryba za ty samý prachy z jezera, kde jsme půl hodiny předtím smáčeli prdele, je víc než dobrej byznys.

Cestou na základnu jsme nakoupili nějakou zeleninu jako salát, cibuli a rajčata na salát a šlo se na večeři. Já s Benem jsme vyráběli provizorní gril. Alek dělal salát a Anika připravovala ryby a těsto na chleba. S Benem jsme rozdělali oheň a šlo se grilovat. Dostal jsem tu čest ogrilovat maso no a tak jsem griloval. Taky jsem ještě decentně ryby přečistil, pokapal citrónem a osolil. Žádná odborná práce. Největší legranda byla upéct chleba. Respektive měli jsme kusy větví něco jako když doma opíkáme buřty a na to se namotalo těsto. Mě to moc nešlo, těsto pořád stýkalo dolů a občas do ohně, ale nakonec se to povedlo. Na povrchu byla křupavá kůrčička a vevnitř měkký těsto.  Nicméně moje neumětelství ostatní náramně bavilo. Super!!

Večeře byla vskutku vynikající, stokrát lepší než vejce, případně ovesný vločky. Super bylo, že jsme se na ni podíleli všichni. Každej dělal co mohl. Během večeře jsem ještě skočil pro pepsi, aby bylo rybu čím spláchnout. No a pak jsme prostě jen kecali. Žádný odborný diskuze jak zachránit svět apod. Prostě jako normální lidi. Mimojiné jsme se všichni shodli na důvodech proč se nám líbí u All Hands. Některý jsem zmínil už dřív takže jen pro pořádek:přátelský lidi včetně stálých zaměstnanců All Hands, nechtějí, aby jsme za dobrovolničení platili apod… Divili byste se kolik organizací chce po dobrovolnicích práci a ještě poměrně velký peníze. Mě osobně tenhle přístup přijde spíš jako nenažranost. Vemte si takovýho studenta, kterej by rád někde pomoh. Nabízí svůj volnej čas, energii a nadšení a ještě by měl platit třeba 5-10tisíc měsíčně za ubytování a stravu? A to nepočítám ostatní náklady. Fajn budiž, ale spousta studentíků na to prostě nemá a tak je to odradí od dobrovolnický práce. Čímž někteří z nich ztratí iluze a spousta organizací se připraví o opravdu dobrý, nadšený lidi.

Stejně jako jsme se společně podíleli na večeři, stejně tak jsme se podělili i o nádobí. A vůbec by mě nenapadlo přemýšlet jestli jsem umyl víc talířů než druhej a tudíž jsem udělal víc práce apod. Všecko bylo v přátelským duchu.

Po večeři se koukalo na „hledá se Dory“. A pak spát. Usnul jsem až kolem 2 ráno, protože se mi pořád zdálo, že po pokoji pobíhají myši, navíc nemám moskytiéru, takže kolem mě lítají různý brebery. U hlavy si chovám roztomilého švába a přemýšlím jestli ho sežeru nebo bude dobrej do mýho mini cirkusu.

Když už jsem usínal, přišla do ložnice Audrey, měla vyfouklou matraci na který spí. Její vrzaní (matrace, ne Audrey) mě probudilo a snažil jsem se Audrey vnutit matraci mojí, aby nemusela spát na kovovým rámu postele. Pro jistotu jsem dodal, že si půjdu lehnout na zem, aby si nemyslela, že jí to nabízím výměnou za sex či něco takovýho. Odmítla prý je to dobrý. No párkrát jsem se ještě zeptal, ale pořád to bylo dobrý no tak nic. Dobrej skutek se nekonal.

To jsem vám vlastně neřekl. Že z důvodu nedostatku místa pro stan jsem šel do pokoje. S dvěma krásnejma, příjemnýma holkama Audrey a Fredericou. Připadám si jak na střední škole akorát mi obě holky přijdou spíš jako ségry než nějaký sexuální společnice. Kdybyste je viděli asi si budete myslet, že mít tyhle dvě krasavice na pokoji a o nic se nepokusit musí být náznak impotence, jiný orientace nebo nějaký hrozný nemoci. No ale já si nemůžu pomoct. Asi dělám chybu v tom, že se s ženskýma začnu dřív bavit. Místo aby se mi spustil Pavlovův reflex a já v těch holkách vidět kus flákoty, kterej musím sežrat. Hehe.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s