„Rozhovor“ s Gladys

Jak jsem kdysi psal požádal jsem Gladys o schůzku a nakonec přijala. Šli jsme spolu na kafo čaj a byl to fakt nádherně strávenenej čas. Jen mě mrzí, že jsem ji nepozval dřív, protože jsem tak přišel o možnost dozvědět se víc o Huarazu a místních…

Gladys je turistická průvodkyně na volný noze, což znamená že si jí turistický agentury najímají, nepracuje na stálo pro jednu, ale spolupracuje s různýma v Huarazu a Cuscu.

Podle čeho si vybíráš agentury se kterýma spolupracuješ?

většinou si vyberou oni mě na základě doporučení nebo předchozích zkušeností. Pokud danou agenturu neznám snažím se získat nějaké info od přátel, přátel přátel atd…

Co je pro tebe podmínka abys kývla na spolupráci s nějakou agenturou

-slušná komunikace a minimálně mobilní telefon aby bylo možný v případě potřeby zavolat pomoc.

Co děláte když má někdo ze skupiny příznaky výškový nemoci

-buď máme na treku „pohotovostního“ koně, případně se snažíme využít nejsilnějšího osla každopádně se snažíme dostat dotyčného do nižších poloh. Především ale trávíme nějaký čas aklimatizací, takže před delším trekem jako např. Salkantay nebo Ausangate děláme pár jednodenních treků

S čím se setkáváš během treků

Ted nedávno jsme měli na Salkantayi partu plnoštíhlých lidí. Už během aklimatizačních výletů byli pomalí, ale na druhou stranu měli odhodlání. První den Salkantaye a přechod přes sedlo nám zabral cca 12h. Partička byla hodně pomalá, ale nakonec jsme celý Salkantay zvládli. Jejich radost, že to dokázali byla neuvěřitelná. A všichni jsme se radovali s nima. Občas někdo brečí, že to nezvládne, ale o to silnější emoce prožívají na konci, kdy to mají úspěšně za sebou. A pak taková klasika někomu nechutná jídlo, spacák nehřeje apod…

Pořád tě to baví? Vždyť téměř neustále chodíš ty samý treky?

-snažím se aby trek nebyla nuda, takže  i když jdu tou samou cestou po několikátý, snažím se všímat si jiných detailů, pořád něco objevovat apod…

-všiml jsem si během treků v NP HUASCARAN že v každým údolí je spousta krav ale žádný pastevci ani vesnice kolem. Čí ty krávy jsou?

-lidí z komunity která v daným údolí žije. Nežijou v typických vesnicích spíš v domcích různě roztroušených po údolí… Občas je ani nevidíš.

Zajímalo by mě co lidi v těch údolích jí. Neviděl jsem moc polí, kde by něco pěstovali. To se živí jen sýrem z kravskýho mlíka?

Místní nepotřebujou moc. Nemají velký pole, jen malý“políčka“ například s bramborama a většinou nevypadají ani jako pole. Spíš jako strniště. Mlíka z krav moc nedostaneš, protože v údolí nemají dost potravy. Stejně tak nejsou dobrý ani na maso.

Takže jsou ty krávy prakticky k ničemu…

To ne. Fungujou jako banky.

Co to znamená?

Když někdo z komunity potřebuje jídlo, nářadí nebo něco jinýho koupit, vezme kravku a jde jí do města prodat… Někdy s větším či menším úspěchem. Takže krávy z údolí fungujou jako úspory v bance.

Všiml jsem si taky že při vstupu do NP lze narazit na kamenný zídky, který se musí přeskakovat i když je kousek brána od který ale nemá nikdo klíče…

Ty kamenný zdi nemají nic společnýho s NP. Postavili je členové místní komunity, protože mají strach že by jim lidi na jejich území jezdili například autama, ničili přírodu, případně kradli dobytek…

 To se taky stává?

Dřív se stávalo že si lidi z různých komunit kradli navzájem krávy nebo ovce. S krávou nebo ovcí, ale zeď nepřeskočíš…

Necítí se lidi z komunity v NP jako opice v rezervaci?

Ty komunity tam byly dřív než byl vyhlášenej NP Huascaran takže se rozhodlo, že tam lidi zůstanou. je to místo, kde lidi bydlí po desetiletí.Není úplně dobrý přijít k lidem, který na místě bydlí desítky let a říct jim teď si tady něco zavedeme a vy se kvůli tomu budete muset stěhovat jinam… Je to všechno o respektu k lidem, historii a tradicím.

Během jednoho z treku jsem potkal skupinku lidi, co instalovali zařízení, který dokáže včas varovat před únikem vody z jezera Perolcocha. Prý voda z něj dokáže zaplavit Huaraz do 40minut. Je to pravda?

Někdo dokonce tvrdí, že se voda do Huarazu dostane mnohem dřív. Navíc voda v jezeru stále přibývá jak taje sníh na okolních vrcholech, což je problém. Už k záplavě jednou došlo v roce 1941 a byla to strašná katastrofa. Údolí Cojup nebylo tak hluboký před povodní. To kudy ses teď procházel je vlastně následek povodně z roku 1941.

A co zemětřesení v roce 1970? Ten rok tam zahynula československá expedice.

Jo tuhle příhodu znám z vyprávění rodičů. Všude bylo plno bahna, sněhu kamení. Město Yangun bylo totálně zničený a co se týče československý expedice moje mamka Čechoslováky znala protože pracovala nedaleko od místa, kde měli tábor a tak se s nima párkrát setkala než k zemětřesení došlo.

Co máš v plánu na následující dny?

O víkendu běžím maraton po trase Santa Cruz treku… Byla jsem loni…

Kolik dní to běžíte?

Haha. Posledně jsem to měla za 8h a něco… Přičemž nejrychlejší to uběhli za cca 4-5j… Ale to už jsou profesionálové.

Za 4h uběhnete to co lidi chodí 4dny?

No někdo jo. Ale je nutný si uvědomit, že nemáme na zádech těžký batohy…

No tak ti přeju hodně úspěchu a díky za tvůj čas!

dodatek: Gladys dobehla jako druha:)

 

Reklamy

1 thought on “„Rozhovor“ s Gladys

  1. Pingback: Kruh se uzavírá? | Kudrnáčův pokusníček

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s