Jezero Churup,Quilcayhuanca-Cojup trek

Na tenhle trek mi dala tip Gladys. Jedná se o třídenní trek v Cordillera Blanca, kousek od Huarazu. Přidal jsem k tomu i návštěvu jezera Churup, takže celkem čtyři dny, abych nemusel spěchat… článek je psán s třídenním zpožděním. Sorry jako.


(Ne)příprava

Opět, stejně jako na Santa Cruz jsem šel bez vařiče. Mapu mám stejnou jako vždy.
Trek začínám v místě zvaném Pitec. Colectivo z Huarazu vás tam vezme za 10solů. Cesta trvá lehce přes hodinu. Celej Huascarán je nádhernej tím, že je plnej stromů, ptáků, zeleně prostě života. Takže už během cesty do Pitecu vám musí poskočit srdce radostí, když uvidíte tu nádheru kolem.
Pitec je začátek národního parku Huascaran, takže čekejte hlídače, kterej bude chtít peníze za povolení ke vstupu do NP. Pokud chcete jen jednodenní vstup zaplatíte 10solů. Jinak 21 denní vstupenka stojí 65solů. Jestliže už vstupenku máte jako jsem měl já, stačí ji ukázat. V Pitecu nečekejte krom Inca coly žádný další jídlo nebo pití. Na více denní trek si musíte nakoupit předem v Huarazu.

Z Pitecu vedou dvě cesty. Vzhůru k nebesům tj. k jezeru Churup pojmenovaném podle stejnojmenné hory. Druhá cesta vede rovně a je to vlastně start našeho treku. Rozhodně doporučuji jít nahoru k jezeru, pohled na jezero stojí za tu námahu.

Jezero Churup

Cesta k jezeru vede do kopce. Místy je kamenitá a přestože je sucho, tak se noha může lehce smýknout. Pokud plánujete po návštěvě jezera pokračovat v treku a máte těžký batohy, doporučuju si je nechat dole. V několika místech budete muset použít lana, protože lezete po skále a těžký batoh by vám výstup mohl znepříjemnit. Pokud nemáte důvěru v místní, lehce za půlkou cesty je nehlídaný „kemp“, kde si můžete batohy taky odložit.

Výprava k jezeru vám zabarere celkem dvě hodiny tam a další dvě zpátky a jde se poměrně dobře. Je však nutné myslet na aklimatizaci. Jezero leží víc jak 4400m.n.m.
Ze začátku je cesta pozvolná, jsou zde tři kryté vyhlídky, kde můžete posedět a kochat se opravdu neskutečným výhledem. Zhruba v půlce cesty se objevuje první úsek s lany, ale není to nic co byste nezvládli. Za ním se nachází již zmíněný „kemp“ a poté další lehce strmější lanový úsek. Ovšem bát se nemusíte, viděl jsem to šplhat i peruánskou babičku. Místy jsou ale kameny pokrytý ledem, takže je třeba dát pozor. Jakmile vylezete nahoru, zbývá cca 10 minut k jezeru. A těšte se! Jakmile uvidíte tu nádherně křišťálovou a čistou vodu, zjistíte, že se cesta vypatila. Navíc po celou dobu, kdy stoupáte k jezeru máte okolí jako na dlani. Aby jste si jezero užili v klidu a pořádně doporučuji vyrazit co nejdřív ráno. V 9h už bývá na trase dost lidí…

Jezero Churup

Jezero Churup

Trek aneb fiasko

Tenhle trek se mi moc nepoved. Vlastně skončil neúspěchem, ale nepředbíhejme.
Od jezera jsem vyrazil na trek. Zhruba po půlhodině cesty jsem narazil na zavřenou bránu, naštěstí byl vedle dům a tak jsem se přeptal místního sedláka na cestu. On mi odpověděl, že mám přelézt kamenou stěnu. Vpravo od brány byla stěna trochu nižší a z druhý strany byl žebřík, poděkoval jsem a přelezl.
Po zhruba hodině chůze bylo už cca 14h a k dalšímu kempu zbývalo zhruba 4h, což by znamenalo jít částečně potmě. To se mi nechtělo a tak jsem si našel takovej krásnej plácek uprostřed roští, kde jsem vybalil stan. Místo bylo evidentně oblíbený, protože jsem objevil vyválený místo a jeden kolík od stanu. Navíc to byl supr plac, páč tu nefoukal moc vítr. Zbytek dne odpočinek a kochání se krajinkama.
Dočetl jsem Sherlocka Holmese a pak se začaly dít divy. V noci se mi zdály divný sny. Nejdřív jsem vařil česnečku, rizoto, vývary, pek záviny a nakonec se všecko dovršilo tím, že za mnou nezávisle na sobě přišly tři ženský že jsou se mnou těhotný, všechny rodí ve stejnej den a všechny chtějí, abych byl u porodu (jako viník u soudu asi). Evidentně jsem si neměl brát tolik cocy před spaním…

DSC03767

Kempování první den

Den druhý

začal dobře. Po snídani a sbalení jsem vyrazil na cestu. Kousek protékala řeka a tak že si natočím vodu, což jsem záhy udělal. Po naplnění 2,5l láhve jsem se napil a myslel jsem že se pozvracím. No dobře tak hrozný to nebylo. Voda chutnala jako prameny ve Varech. A nemám namysli becherovku ani citronovou matonku.
No co vodu jsem si nechal, kdyby náhodou, ale jakmile najdu lepší, hned tuhle vyleju.
O pár desítek minut dál jsem našel potůček, kterej vypadal, že teče z hor, hned jsem přefiltroval a po minulým nezdaru jsem radši nejdřív ochutnal než se pustím do nějaký větší akce. Bylo to nebe a dudy. Jak jsem se vylejvat ten humus z velký flašky, abych mohl nabrat něco lepšího. V tom se ke mně přihnal býk a začal na mě dost nevybíravě bučet a hrabat kopytem. Zřejmě nějakej příznivec karlovarských minerálních pramenů. Když viděl, že se ho nebojím, přestal bučet a odešel.
(ve skutečnosti jsem se ho bál, ale moje těsný boxerky z merino vlny mě podržely a nepropustily nic).

Pokračoval jsem směle dál o další hodinu si udělal sváču. Během ní se ke mně přidal osel s oslicí. Asi poznali druha, hehe. Oslík se moc nebál, nechal se i pohladit.
Já si ho vyfotil a za odměnu jsem si s ním asi dvacet minut povídal. Po dlouhý době v Peru jsem měl pocit, že mi někdo opravdu rozumí. Během mí životní přednášky osel nesměle čuchal k mýmu batohu, ale dovnitř se nedostal. Pořád mi vrtalo co mu tam tak může vonět. No ale byl čas a tak jsem vyrazil dál. Rodina oslů mě následovala.
Po dvou vteřinách mi to došlo. JABKA. No a protože se rád podělím, vytáhl jsem jedno jabko, rozkrojil na tři části a nabídl oslíkům. Mezitím co jsem připravoval oběd mi ty oslí svině (promiň ty sprostý slova, babi:)) začaly vyhazovat věci z báglu. Nejdřív letěly jabka, pak bunda plná dolarů. Za pomocí jabka jsem osly odlákal a vrátil všecko do báglu. Po jablečným obědě jsme šli každý svou cestou. Během dne jsem potkal skupinku turistů na koních. Moc jim to slušelo a tvářili se jak opravdový kovbojové.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

DSC03817

Je libo maso od kosti?

Moje nohy šlapaly vesele dál, překrásným údolím plným krav a kytek…
Nadšení mě trošku přešlo, když jsem potkal mrtvou na půl vyžranou krávu a všude kolem se válely další kosti… Rychle jsem pokračoval dál přes to údolí smrti…

Nakonec jsem došel k cik-cak cestě a začal stoupat. Tajně jsem doufal, že nedojdu až k sedlu, protože se blížil čas soumraku a cesta byla tak úzká, že by se tam stan jen sotva vešel. Zhruba v půlce jsem si říkal, že se vrátím, rozložím stan a budu pokračovat zítra, ale tak nějak se mi nechtělo vracet. Pořád jsem si říkal ještě kousek a pak se vrátíš. Nakonec se to vyplatilo. Kousek dál byla cedule s nápisem kemp 500m. Hurá. Kemp jsem našel, postavil stan do připravený ohrádky z kamenů, chvíli se válel a pak se šel podívat kudy půjdu další den.
Jedna cik-cak cesta byla jasně viditelná, po ní jsem se vydal. Nakonec jsem došel až k jezeru, vydal se dál po jeho levým břehu, ale cesta která tudy vedla se najednou ztratila a žádná další vidět nebyla, takže jsem usoudil, že tudy cesta nevede…
Vrátil jsem se teda do kempu a vydal se opačným směrem. Po hodině stoupání bez úspěchu v podobě nalezený cesty jsem se vrátil ke stanu. V mobilu mám uložený plány trasy, který jsem „vykrad“ ze stránek místních agentur. V jedný byla zmínka, že se jde přes jezero. No vida zaradoval jsem se, že ta cesta tam přece někde bude. Samou radostí jsem se ani nenavečeřel a hned usnul.

Den třetí

Probudil jsem se rozlámanej. Naprosto netuším k čemu byla ta ohrádka ze šutrů. Vždycky jsem měl pocit, že je to zabraná proti větru, ale do stanu celou noc foukalo jakoby kolem žádný šutry nebyly. Venku byla zima, ve stanu byla zima, ve spacáku bylo jak za pecí. Není div, že se mi nechtělo vstávat. Nakonec jsem musel. K snídani tuňák, kterýho nosím v báglu už týden. Během snídaně se v kempu objevili dva frantíci, ptám se jich odkud jdou. Prý od jezera což přiživilo mojí naději. Ptám se jich na sedlo. Čumí na mně jak puci. Několikrát opakuju otázku, ale bez reakce. Nakonec odchází. Kolem devátý jsem se vydal k jezeru.

DSC03841

Stanování v ohrádce

Než jsem se k jezeru dostal, měl jsem dost. Odpočívám a pak jdu stejnou cestou, kterou jsem zkoušel předchozí den večer s tím, že tam určitě bude sedlo. Nebylo. Chvíli jsem se ometal kolem a pak vyrazil zpátky do kempu. Několikrát jsem se rozhlížel, obkroužil jsem pár okolních kopečků, ale bez úspěchu. Nikde nic, bylo jedenáct hodin a cesta do dalšího kempu podle infa ze stránek místních „turistických kanceláří“ trvá šest hodin, což by opět znamenalo jít po tmě. Vzhledem k tomu, že jsem během hledání cesty malém dvakrát zahučel do jezera a jednou zbývalo málo, sletěl bych ze srázu a četli byste o mě v černý kronice, rozhodl jsem se na sedlo vykašlat (slovo vzdát se by se hodilo víc, ale nezní to tak chlapsky hehe) a vrátit se zpět do Pitecu. Dokonce nebylo ani koho se zeptat na cestu. Skupinky na koních jaksi vymizely. Cesta zpět byla stejná jako cesta tam akorát opačným směrem. Divný co? Rozhodl jsem se tu strávit jednu další noc-na stejným místě, kde jsem začínal.
Zítra vyrážím směr Huaraz, vstříc dalšímu dobrodružství…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Dodatek na závěr:

Jestli si myslíte, že jako nezaměstnanej mám klid od šéfů, který mi nenadávají pokaždý když něco nejde podle akčního plánu, jste na omylu.
Po cestě zpátky se ozvalo ego. Odborníky někdy nazýváno jako „vnitřní kritik“. Jakmile jsem se otočil a vyrazil na cestu zpět spustilo ego svojí píseň. Správnej chlap by si věděl rady, sedlo našel, málo si se snažil, brzo ses vzdal apod… Trošku mě to nasralo a tak jsem odpověděl, že jestli mu přijde málo chlapský toulat se 13000km daleko od rodiny, přátel s tím, že se člověk musí starat sám o sebe, všecko sám řešit a nést následky vlastních rozhodnutí, tak ať si najde jinýho otroka. Kupodivu byl klid. Není nadto vynadat sám sobě a cítit se u toho jako král. Hehe..

Reklamy

1 thought on “Jezero Churup,Quilcayhuanca-Cojup trek

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s