Poslední volná neděle u All hands

16.7. Nedele

Ráno jsme se domluvili s Chrisem, že půjdeme společně na snídani. Dali jsme si dva sendviče a k tomu nějakej drink, mající barvu jako kakao. Bohužel chutí připomínal to co tady tři týdny kopeme-bahno rozpuštěný ve vodě. V rámci zachování zdraví jsem to radši nevypil.

Pak jsem chtěl jít na net, anžto jsem byl umluvenej na skypu s mým drahým potomstvem. Bohužel neměli otevřeno. Nasralo mě to, páč jsem se ještě včera ptal svojí brilantní španělštinou zda mají otevřeno, od kolika a jestli mají Skype načež mi peruanskej týpek odpověděl na všecko. „sí“. No tak jsem šel s Chrisem do Jessicy.
Ne neni to bordel, ale kavárna. Mají tam sice dražší pití, ale mají aspoň wifi. Objednali jsme si kafe s mlíkem a já nějakej pseudokakaovej nápoj s mlíkem. Bohužel se ukázalo, že wifi nefunguje, páč není elektrika.

Po vypití drinku jsem chtěl zkusit jít na internet, anžto byl nejvyšší čas. Bohužel před Jessicou se srotil dav nábožensky založených Peruánců a modlili se, přičemž zablokovali východ a tak jsem musel počkat než vyjmenujou všecky peruánský svatý. Opravdu netuším proč si vybrali zrovna kavárnu, kde jsem já. Ukázalo se ale že se staví skoro před každým otevřeným obchodem co tu byl. Bude to pro ně asi dlouhej den.

Když jsem konečně vylez ven, moje internetový místo bylo zavřený. Nasral jsem se a rozhod se počkat dokud neotevřou. Můj plán byl sednout si k PC, otevřít Google translator a přeložit do španělštiny nějakou sprostou nadávku, kterou bych použil proti obsluze internetový kavárny za to že otevřela pozdě. Samozřejmě bych to udělal až bych vyřídil všecky záležitosti na netu. Vydržel jsem čekat 10minut.
Pak přišlo procesí, který mě zdrželo v Jessice a začalo se zase modlit, takže jsem nelenil a vzal nohy na ramena. Při hledání jiný internetový kavárny mi poradil místní Peruánec asi protože jsem měl zoufalej ksicht. Což je lepší než kyselej ksicht, kterej mám od minulý neděle. Měli sice otevřeno, ale prý je vypnutá elektrika v celým městě a bude až do pěti do večera. Nasralo mě to podruhý, takže jsem zoufalej ksicht přehodil zpět na standartní  „jděte všichni do prdele“. Elektriku stejně dřív nezapli. Vrátil jsem se na základnu  a požádal Bogdanku, aby mi nasdílela svůj internet, abych aspoň mohl přes Whatsapp napsat, že se na milostpána nemá čekat.

S Chrisem jsme byli domluvený na třetí hodinu, že půjdeme na vycházku ke kříži kam jsme měli jít minulej týden. Do třetí zbývalo dost času a tak jsem si chtěl přemáchnout spodky a fusky. Bohužel nefunguje vodní pumpa. A tak jsem se válel v hamaku a užíval slunce. Bylo po dlouhý době teplo a slunečno a na základně v hamaku to vypadalo jako v ráji.

Když přišel čas na oběd, šel jsem do blízký restaurace na Lomo Saltado. Ptám se obsluhy kolik stojí, bohužel na mě použili číslo, který jsem dlouho neslyšel a tak mi chvíli trvalo než můj mozek přelouskal kolik to je. A v tu chvíli nastala vtipná situace. V hlavě si překládám číslo, který mi řekla obsluha. Obsluze se asi zdála ta chvíle dlouhá a tak se zeptali jestli to je pro mě moc. Tomu jsem rozuměl a tak jsem řekl, že jo a týpek povídá, fajn dám ti to za deset solů, čemuž jsem taky rozuměl. Řekl jsem fajn a dostal jídlo. Po hodině přemýšlení jsem přišel na to, že původní částka byla 14solů. Poprvý v Peru, kdy mi moje neznalost španělštiny ušetřila prachy. Oujeee.

Po obědě se šlo na kříž. Vzal jsem flašku vína, Chrise a jdem. Cestou jsme nasbírali nějaký kamení, páč Chris povídal že po cestě jsou vzteklý psi. Což mě jakožto bývalýho pseudofiguranta, kdy si se mnou hrál 50kg vlčák, nemohlo rozhodit. Cesta na kříž zabrala půl hodinku a potkali jsme jen jednoho psa, kterej byl milej ale Chris se ho z nějakýho důvodu obával. Je fakt že psi tady jsou občas kurvy. Když vás vidí vrtí ocasem a jakmile se trošku přiblížite snaží se vám ukousnout ten váš. A vůbec Chris má na psy smůlu. Jedno stěně při demolici v sobotu málem zabil, ale nebylo to jeho vinou. Jeho vinou bylo, že mi o tom řekl a tak jsem si z něj dělal srandu že je vrah roztomilých štěňátek. Naštěstí si z toho postupem času taky začal utahovat, stěně přežilo a odešlo prý po svých. A vůbec psů je tady v Peru jako psů…

Celý to odpoledne bylo s Chrisem fantastický (ne pořád jsem hetero a neměli jsme sex). Chlastali jsme teplý víno (zralo mi ve stanu vic jak dva tydny) a kecali o našich životech. A o ženských. Vůbec mi tenhle Chris přijde stejnej jako já. Řeší stejný dilemata jako já. Hledá sám sebe. Je tu ze stejnýho důvodu. Očekává od výletu stejný výstupy a tak dál. Je mi hrozně blízkej uvažovaním a tím jak moc je mi podobnej názorama a hlavou. Fyzicky tolik ne.

Nakonec jsme přelezli několik kopečků, udělali pár fotek. Dostal jsem zajímavou otázku co bych dělal kdybych měl 100.000 dolarů. Zdá se to jako banální otázka a každýho hned napadne zachránit svět, vymýšlet léky na rakovinu ale ve finále by si stejně každej koupil luxusní auto, jachtu a do toho nějakou štětku na ukázku do vitríny… Já jsem neodpověděl. Nevím co bych dělal. Schválně co byste dělali vy, kdybych vám nasypal 100 000 dolarů? Pište do komentářů, čekám na inspiraci.

Chris mi taky pověděl, že chtěl být hasič. Ale uteklo mu to o pár bodů a ptal se mě co bych chtěl dělat já, kdybych si mohl vybrat jakoukoliv školu. Opět jsem nechal otázku bez odpovědi. Jeho otázky byly jednoduchý, ale odpovědi těžko hledat. Prozatím. Každopádně otázky dával lepší než některý otázky dne. Nedávno zazněla otázka jestli byste radši měli sex s kozlem a nebo šli do vězení (a pravdepodobne by nekdo udelal kozla z vas)

Po kříži jsme šli na večeři. Pár lidí tady plánovalo jít do restaurace, kterou provozuje místní kuchař. No tak jsme šli s Chrisem napřed. Sraz byl v sedm. Když nikdo do osmi nepřišel, objednali jsme si jídlo. Nějaký špízy. Nevěděl jsem co jim a Chris se celou dobu tlemí jako blbec. Prý mi řekne co jím až dojím. Čekal jsem nějaký býčí koule, nebo zadek z krtka ale nakonec to bylo jen hovězí srdce. Nic tak hroznýho. Dali jsme si dvě pivka a jelo se domů. Jelikož do restaurace náhodně přijeli dva jiný dobrovolníci vzali jsme zpátky tuk tuk. My s Chrisem stáli v zavazadlovým prostoru jako papež v papamobilu. Místama se tuk tuk nakláněl a tak to byla divoká jízda.

Po návratu jsem chtěl psát nějaký články mám toho v hlavě milion a čekalo mě několik emailů, který vyžaduj přemýšlení ale usnul jsem takže nic.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Reklamy

4 thoughts on “Poslední volná neděle u All hands

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s